Zobrazit / skrýt podmenu

Kardiocentrum

unknown

MUDr. Alexandr Schee

Primař oddělení Kardiocentrum
unknown

Hana Zajacová

Vrchní sestra Kardiocentrum
Jsme kardiocentrum II. kategorie patřící do sítě kardiocenter ČR umožnující standardní ošetření nemocných s kardiovaskulární problematikou dle národního kardiovaskulárního programu. Koncem roku 2012 získalo kardiocentrum od Ministerstva zdravotnictví ČR akreditaci pro další vzdělávání lékařů, a tak se zařadilo mezi 22 nemocnic, které mohou školit mladé lékaře v oboru kardiologie.
 
Slouží pacientům celého Karlovarského kraje a poskytuje vysoce specializovanou léčbu o kardiologicky nemocné v celé šíři kardiologické problematiky, která je zajišťována atestovanými kardiology s bohatými zkušenostmi.
 
Mezi nosné programy patří ošetření akutních nemocných s infarktem myokardu non stop 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
 
K realizaci péče máme k dispozici ambulantní trakt, lůžkové oddělení a škálu neinvazivních i invazivních diagnostických a léčebných metod. Jsme jediným zařízením v kraji poskytujících tuto vysoce specializovanou péči v oboru . Spolupracujeme se všemi kardiocentry I řádu - zejména s Nemocnicí na Homolce kam odesíláme pacienty se specifickou problematikou.
Slouží k optimálnímu nastavení kardiostimulátoru přesně dle potřeb každého pacienta - tak, aby mu přístroj byl „ušit na míru“.
 
Je třeba také kontrolovat správnou funkci elektrod a stav baterie.
 
Kontroly se zpravidla provádějí cca jednou za 9 měsíců speciálním počítačem přiložením čtecí hlavy na kůži pacienta nad kardiostimulátorem.

 

je kontinuální monitorace EKG s možností pohybu pacienta po oddělení. Využívá se u pacientů s poruchami rytmu a jinak závažným aktuálním stavem. Informace o srdeční akci jsou nepřetržitě přenášeny na sesterské stanoviště.
 
Případné problémy pacienta je proto možné bezprostředně zachytit a o těchto změnách je promptně informován lékař.
je angiografické zobrazení věnčitých (koronárních) tepen srdce - provádí se nástřikem kontrastní látky, takto nastříklé koronární tepny se zobrazují rentgenovým přístrojem a vyšetřující lékař jejich obraz vidí na monitorech. Cílem vyšetření je přesné posouzení přítomnosti, počtu i umístění zúžení (popřípadě i uzávěrů) těchto tepen.
 
Před plánovaným vyšetřením by měl být pacient vysprchován a měl by mít vyholena obě třísla, event.obě předloktí, dle pokynu sestry. Před plánovanýmvyšetřením doporučujeme nejíst nejméně 4 hodiny, příjem tekutin však není třeba zásadně omezovat. U rizikových skupin pacientů (diabetici, nemocní s nedostatečnou funkcí ledvin, nemocní se závažnou alergickou anamnesou) je doplněna specifická příprava. Vlastní vyšetření muže být provedeno z různých přístupů.

Výkon se provádí na našem pracovišti nejčastěji cestou radiální tepny z předloktí horní končetiny - nad zápěstím, méně často ze stehenní tepny - z třísla. Volba katetrizačního přístupu závisí na rozhodnutí vyšetřujícího lékaře po domluvě s pacientem. Po místním umrtvení se v místě vpichu do kůže zavádí plastické pouzdro (tzv.„sheath“ - plastová trubička s chlopní, která zabraňuje krvácení) do tepny. Přes toto pouzdro se zavede vodící cévka (katetr) do ústí příslušné věnčité tepny ve vzestupné části srdečnice (aorty), nasondují se postupně obě koronární tepny a zobrazují se nástřikem kontrastní látky. Po zobrazení všech tepen a zjištění stavu celého řečiště z několika projekcí se ještě na sále stanovuje další postup. K posouzení charakteru a významnosti postižení koronární tepny používáme při potřebě v rámci koronarografie intrakoronární ultrazvuk (IVUS), či funkční posouzení významnosti stenózy (FFR).

Pokud to umožňuje stav pacienta a je prováděn jednoduchý zákrok na koronárních tepnách je pacient hospitalizován na našem stacionáři, a hospitalizace trvá cca 8 hodin, odpoledne odchází domů.

Cílem tohoto výkonu je získání objektivní informace o fyzické výkonnosti srdce (stupni funkčního omezení a odpovědi celého krevního oběhu na zátěž). Nejčastějším cílem je zjistit, zda při zátěži dochází k nedokrvení (ischemii) srdečního svalu.
 
Výsledek testu významně přispívá k rozhodnutí o provedení dalšího, zpravidla katetrizačního, vyšetření věnčitých tepen. Je také součástí vyšetřovacího postupu u některých poruch srdečního rytmu.
 
Vyšetření se provádí na bicyklovém ergometru, na kterém se šlape jako na kole. Začíná se od lehké zátěže, která se postupně zvyšuje, dokud ji pacient toleruje, případně je ukončena dříve, dle uvážení lékaře. Nejobvyklejším důvodem ukončení je únava dolních končetin nebo dušnost, případně u nemocných s anginou pectoris bolest na hrudi a změny na EKG.
 
Během celého vyšetření o Vás bude pečovat vyškolená zdravotní sestra a bude přítomen lékař, který hodnotí průběh testu, bude s Vámi komunikovat, sledovat Váš stav, EKG, krevní tlak a srdeční frekvenci a rozhodne případně o předčasném ukončení testu. Veškeré případné obtíže během testu je potřeba hlásit.

Tlakový Holter

Vyšetření slouží k ambulantnímu stanovení profilu krevního tlaku v průběhu 24 hodin.
 
Manžeta přístroje, která se upevní na ruku vyšetřovaného, je hadičkou spojena s malým přístrojem, který v předem stanovených intervalech manžetu nafukuje a registruje hodnoty krevního tlaku.
 
Zpravidla se provádí 2 - 4 měření za hodinu v průběhu dne a 2 – 3 měření v nočních hodinách. Jsou tak získány informace o hodnotách krevního tlaku pacienta v průběhu běžného života, které lépe vypovídají o stupni závažnosti onemocnění než hodnoty měřené v ambulanci.
 

EKG Holter

Jedná se o vyšetřovací metodu, která umožňuje sledování srdeční aktivity kontinuálně po celý den a noc.
 
Výsledkem je 24hodinový záznam EKG křivky. Lékař má možnost monitorovat srdeční činnost pacienta v průběhu obvyklých aktivit během dne a tak zachytit patologie, které by se při běžném ambulantním EKG vyšetření neprojevily.
 
 
Elektrokardio­grafie, neboli EKG, je vyšetření, při kterém přístroj snímá elektrickou aktivitu srdce.Výsledkem je elektrokardio­gram - graf zaznamenaný na milimetrovém papíře. Je to křivka změn elektrického napětí mezi dvěma body v průběhu času.
 
Vyšetření EKG je rychlé, levné a nenáročné pro pacienta, přitom přináší mnoho důležitých informací o funkci srdce. Proto patří mezi základní vyšetření v kardiologii i interní medicíně.
Cílem výkonu Perkutánní Koronární Intervence (zkratka PCI) je roztažení zúženého místa věnčité (koronární) tepny nebo zprůchodnění jejího uzávěru pomocí balónkového katétru - cévky, na jejímž konci je miniaturní roztažitelný balónek. V současnosti je výkon téměř vždy provázen implantací vnitřní kovové výztuže tepny (stentu), který je již výrobcem ve svinutém stavu připraven na balónku. Výkon navazuje na SKG.
 
Perkutánní koronární intervence navazuje na vyšetření koronárních tepen - selektivní koronarografii. Katetrem je nejprve zaveden speciální tenký vodič za místo postižení (zúžení či uzávěru tepny) a po něm je zaveden balónkový katetr. Nafouknutím balónku kontrastní látkou pod tlakem dochází k rozšíření (dilataci) postižené tepny. Poté se balónek sfoukne a stáhne vodící cévkou ven. Dilataci lze dle potřeby opakovat, v případe uspokojivého nálezu může výkon v této fázi končit.
 
V současné době je u většiny procedur do postiženého místa implantován intrakoronární stent (malá kovová výztuha, která udržuje vnitřní průsvit). Alternativou, která se dnes často užívá, je tzv. „primární stenting“, kdy je stent implantován přímo, bez předchozí dilatace samostatným balónkem. I po úspěšné PCI muže dojít zhruba u 10% nemocných (riziko je závislé na charakteru postižení a pohybuje se v rozmezí 4-30% případu) v průběhu dalších měsíců k opětnému zúžení koronární tepny ve stejném místě (tzv.restenóze). Téměř ve všech případech může být výkon úspěšně opakován. U určitých druhů postižení jsou používány i další specifické instrumenty zaváděné vodící cévkou (speciální typy vodičů, ochranné filtry, katetry umožňující odsávání krevní sraženiny). V nejasných situacích či vysoce specifických indikacích je výkon předcházen nebo doplněn zavedením speciálních katetrů (intrakoronární ultrazvukový katetr, speciální typy vodičů), které poskytují další informace pro určení rozsahu prováděného intervenčního výkonu.
 
Ke snížení rizika restenózy muže být u části nemocných implantován lékem potažený stent (DES – Drug Eluting Stent), který toto riziko snižuje. Po provedení výkonu budete užívat speciální léky, které brání srážení krevních destiček po dobu 1-12 měsíců podle charakteru Vašeho onemocnění a podle typu provedeného zákroku.

Dočasná kardiostimulace

Provádí se u pacientů, kteři mají akutní, život ohrožující, poruchu rytmu způsobující velmi pomalou srdeční akci, či dokonce přechodné zástavy. V případě vyřešení problému je dočasná stimulace horizontu dní odstraněna, v opačném případě přistupujeme k implantaci trvalého kardiostimulátoru.
 
Principem metody je zavedení stimulační elektrody do srdečních dutin přes žilní systém v lokální anestezii. Využívá se podklíčková, či stehenní žíla. Elektroda se připojí k dočasnému kardiostimulátoru, který se nachází mimo tělo pacienta (nejčastěji je zavěšen na krku nebo připevněn k paži). Hrot elektrody je umístěn do srdeční dutiny, kde její pravidelnou stimulací zajišťuje správnou srdeční akci. Kardiostimulátor má velikost přibližně 15x8 cm, funkci zajišťují běžně dostupné baterie.
 

Implantace kardiostimulátoru

Implantace kardiostimulátoru (pacemakeru) je základní léčebný postup při stavech, kdy je srdeční frekvence příliš pomalá. To muže vést buď k nedostatečnému přečerpávání krve podle potřeb organizmu či hrozí srdeční zástavy s opakovanými ztrátami vědomí, či dokonce úmrtí.
 
Podle charakteru onemocnění se implantují přístroje s jednou či dvěma elektrodami. Kardiostimulátor se implantuje obvykle do levé či pravé podklíčkové oblasti. Jedna nebo dvě elektrody vedou přes podklíčkovou žílu do pravostranných srdečních oddílů, kde snímají srdeční akci a dle potřeby vydávají stimuly pro jeho akci.

Upozornění:
Jakékoliv silné magnetické nebo elektromagnetické pole může narušit funkci kardiostimulátoru. Z tohoto důvodu je nutno se vyhnout sváření elektrickým obloukem, není možno absolvovat vyšetření magnetickou rezonancí, elektroléčbu a podobně. Používání běžných domácích spotřebičů včetně mikrovlnné trouby nemá na funkci kardiostimulátoru vliv. Podobně samo cestování letadlem. Mobilní telefon lze používat, doporučuje se nosit i používat jej na druhé straně než je implantovaný kardiostimulátor.
 

Reimplantace kardiostimulátoru

Reimplantace je výměna původního kardiostimulátoru z důvodů vyčerpání zdroje (baterie) za nový. Jedná se o výkon, v lokální anestezii, kdy lékař vyjme původní kardiostimulátor, zkontroluje stav elektrod a připojí kardiostimulátor nový. Zákrok se provádí v lokální anestezii.

Umožňuje dlouhodobé (měsíce až roky) sledování EKG pacienta pomocí implantovaného malého přístroje do podkoží v oblasti hrudníku. Provádí se v lokálním znecitlivění. Takto získané informace o poruše srdečního rytmu poté slouží ke stanovení specifické léčby.

Elektrofyziologické vyšetření je invazivní vyšetřovací metoda sloužící k upřesnění diagnostiky poruch srdečního rytmu. Tímto vyšetřením je možno potvrdit diagnózu typu arytmie, což je předpoklad pro odstranění prostřednictvím katetrizační ablace.
 
Provádí se zaváděním stimulačních elektrod cestou stehenní žíly v lokální anestezii.
Navazuje bezprostředně na elektrofyziologické vyšetření. Cílem tohoto výkonu je ovlivnění místa, kde arytmie vzniká nebo které je důležité pro její šíření (v případech, kdy arytmie krouží kolem do kola po různě velkém okruhu).
 
Výkon vede k odstranění arytmie, a tak brání jejímu opakování (recidivám). Úspěšnost běžně ablovatelných arytmií se pohybuje mezi 90-100%.

 

Ambulantní sledování

V naší kardiologické ambulanci sledujeme pacienty s širokou škálou kardiologické problematiky. Úzce spolupracujeme s ambulantními kardiology v Karlovarském kraji. Vedle všeobecné kardiologické ambulance (pro pacienty s hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, chlopenními vadami, poruchami metabolismu lipidů) máme profilovány specializované ambulance – kardiostimulační (sloužící ke kontrolám kardiostimulátorů) a arytmologickou (kde koncentrujeme pacienty s problematikou arytmií a se ztrátami vědomí).
 
Krom běžných ambulantních návštěv a řešení kardiálních onemocnění pacientů provádíme ambulantně následující vyšetření:
 

Transtorakalní echokardiografie (ECHO, TTE)

Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Pomocí ní dokáže lékař posoudit nejen anatomii srdce, ale i jeho funkci. Při echokardiografii totiž lékař sleduje srdce při práci v reálném čase, může posoudit, jaký objem krve je srdcem vypuzován, změřit, jak rychle krev proudí jednotlivými úseky a zkontrolovat, jestli se dobře uzavírají a otevírají srdeční chlopně.
 
Toto vyšetření je zcela nebolestivé a nevystavuje pacienta žádnému riziku, přitom není technicky příliš náročné - patří proto k základní vyšetřovací metodě při podezření na onemocnění srdce v kardiologii.
 
 

Jícnová echokardiografie (TEE)

Cílem tohoto zdravotního výkonu je podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce a velkých cév, kterého nelze dosáhnout z povrchu hrudníku. Vyšetření se provádí speciální ultrazvukovou sondou umístěnou na ohebném endoskopu (tenká hadice), který se zavádí do jícnu a horní části žaludku. Dýchací cesty přitom zůstávají zcela volné.
 
Vyšetření není bolestivé, ale může být nepříjemné díky vyvolání dávivého reflexu. Dávivý reflex je potlačen místním znecitlivěním kořene jazyka a hltanu pomocí gelu (Mesocain gel), kterým je potřena sonda. U osob se silným dávivým reflexem je možnost dalšího místního znecitlivění sprejem (Xylocain spray). U většiny pacientů podáváme léky proti zvracení (Torecan), případně léky na zklidnění (Dormicum). Tyto léky se podávají nitrožilně, proto Vám zdravotní sestra zavede do povrchové žíly na horní končetině jednorázovou umělohmotnou kanylu.
 
Během celého vyšetření o Vás bude pečovat vyškolená zdravotní sestra.
 
 

Dobutaminová zátěžová echokardiografie (DBSE)

Cílem tohoto výkonu je podrobné ultrazvukové vyšetření srdce během zátěžového testu navozeném současným nitrožilním podáváním léku dobutaminu. Dobutamin je syntetický katecholamin, tedy látka podobná adrenalinu, která zesiluje, stažlivost srdečního svalu a současně zvyšuje tepovou frekvenci, tedy počet stahů srdce za minutu. Vyšetření odhalí množství životaschopné svaloviny levé komory, což je informace, nutná před některými zákroky, jako je koronární angioplastika (katetrizační roztažení zúžené cévy), srdeční bypass nebo náhrada srdeční chlopně.
 
Pokud zvyšujeme dávku dobutaminu, zesilujeme nejen stažlivost srdečního svalu, ale též významně zvyšujeme tepovou frekvenci. Tento kombinovaný účinek vede ke zvýšení spotřeby kyslíku srdeční svalovinou.
 
Pokud jsou věnčité tepny, které zásobují srdce kyslíkem zúženy nebo v některých úsecích uzavřeny, je oblast svaloviny zásobená takto postiženou cévou chudá na kyslík. Pokud nemá svalovina kyslík, nemůže se stahovat a tato změna je pozorovatelná při echokardiografickém vyšetření.
 
Takto nepřímo odhalíme postižení věnčitých cév, tak zvanou ischemii. Z výše uvedených informací vyplývají dva základní důvody k dobutaminové zátěžové echokardiografii. K odhalení srdeční rezervy a ischémie (nedokrvení) srdečního svalu - tedy aterosklerotického postižení věnčitých tepen. Tento test je využíván především u pacientů, kteří nejsou schopni fyzické zátěže nebo mají změněné klidové EKG, tedy nelze použít ergometrii. Nejdříve bude provedeno echokardiografické vyšetření za klidových podmínek. Při špatné vyšetřitelnosti, je nutné vyšetření provést za jícnového echokardiografického vyšetření. V další fázi se Vás lékař zeptá na současný zdravotní stav, aby vyloučil onemocnění a stavy, kdy se dobutaminová zátěžová echokardiografie nesmí provádět.
Na kardiologickém lůžkovém oddělení jsou hospitalizováni pacienti s kardiologickými diagnózami vyžadující specializovanou péči. Na péči o kardiologické nemocné úzce spolupracujeme s interním oddělením, kde při potřebě provádíme nepřetržitou konziliární službu. Lůžkové oddělení disponuje možností telemetrického sledování pacientů.
 

Od 1. 10. 2012 je součástí kardiologického oddělení šestilůžková koronární jednotka (KJ), prostorově začleněná do nově vybudovaného Pavilonu akutní medicíny. Výhodné je umístění koronární jednotky jak v těsném sousedství katetrizační laboratoře kardiologického oddělení, tak v blízkosti lůžek intenzivní péče ostatních medicínských oborů.

Kolektivem zkušených lékařů a sester je zde zajišťována komplexní intenzivní péče o kardiologické pacienty, především o pacienty s infarktem myokardu a ostatními akutními koronárními syndromy, s významnými arytmiemi nebo s projevy srdečního selhání. Provádíme elektrické kardioverze síňových arytmií. Po zvládnutí akutního stavu jsou pacienti z KJ předáváni k další léčbě buď na kardiologické oddělení KKN nebo na jednotlivá interní oddělení. U pacientů vyžadujících kardiochirurgickou či superspecializovanou kardiologickou léčbu úzce spolupracujeme se špičkovými českými kardiocentry - Nemocnicí Na Homolce, Všeobecnou fakultní nemocnicí a IKEM.

Jméno Linka Pevná linka / fax
Koronární jednotka - lékař 5809354 225 809
Intervenční kardiologie - lékař 5154354 225 154
Intervenční kardiologie - sestra 5153354 225 153
Intervenční kardiologie - příjem pacientů 5152354 225 152
ECHO laboratoř 5422354 225 422
Kardiologie lůžka - sestra 5423354 225 423
Lékařský pokoj 5424354 225 424
Lékařský pokoj 5645354 225 645
Kardiologie ambulance I. 5399354 225 399
Kardiologická ambulance II. 5382354 225 382
Koronární jednotka 5815354 225 815


Jmenný seznam

Jméno Email Linka Pevná linka / fax
MUDr. Alexandr Schee
Primař oddělení Kardiocentrum
alexandr.schee@kkn.cz 354 225 440, 722 900 431
Hana Zajacová
Vrchní sestra Kardiocentrum
hana.zajacova@kkn.cz 354 225 150