Vojtova metoda

Vojtova metoda má mnohostranné využití a může být využita jako základ fyzioterapie prakticky u jakékoli pohybové poruchy a u celé řady onemocnění, například:

• u centrálních koordinačních poruch v kojeneckém věku
• u pohybových poruch vznikajících na základě poškození mozku (cerebrální parezy)
• u periferních parez horních a dolních končetin
• při různých svalových onemocněních (myopatie)
• při onemocněních a funkčních omezeních páteře (např. skolioza)
• při ortopedických poškozeních ramenních kloubů a horních končetin a kyčelních kloubů a dolních končetin
• jako pomocná terapie vrozených vývojových vad (např. dysplazie a vrozená luxace kyčelního kloubu)

Vojtova metoda se nesmí provádět:

• při akutních horečnatých, respektive zánětlivých onemocněních
• při určitých srdečních onemocněních

Vojtovu metodu lze aplikovat od narození

• U kojenců lze ještě centrální nervový systém snadno formovat. Nervové dráhy v mozku jsou často jen blokovány a v zásadě jsou k dispozici. Náhradní (abnormální) pohybové vzory, které vznikají neustálou, avšak patologií omezenou snahou kojence o navázání kontaktu, o vzpřímení a pohyb vpřed, ještě nejsou zafixované.
• U malých dětí, školáků a dospívajících může terapie ještě pozitivně ovlivnit proces vytváření správných pohybových vzorů. Z výše uvedeného vyplývá, že terapie Vojtovou metodou je nejefektivnější u kojenců a u dětí, proto též tuto metodu přednostně využíváme v terapii pohybových poruch u kojenců, dětí a adolescentů. U kojenců a malých dětí vlastně ani jinou možnost než využívat metody reflexní lokomoce nemáme.