Zobrazit / skrýt podmenu

Kardiocentrum

unknown

MUDr. Alexandr Schee

Primař oddělení Kardiocentrum
unknown

Hana Zajacová

Vrchní sestra Kardiocentrum
Jsme kardiocentrum II. kategorie patřící do sítě kardiocenter ČR umožnující standardní ošetření nemocných s kardiovaskulární problematikou dle národního kardiovaskulárního programu. Koncem roku 2012 získalo kardiocentrum od Ministerstva zdravotnictví ČR akreditaci pro další vzdělávání lékařů, a tak se zařadilo mezi 22 nemocnic, které mohou školit mladé lékaře v oboru kardiologie.
 
Slouží pacientům celého Karlovarského kraje a poskytuje vysoce specializovanou léčbu o kardiologicky nemocné v celé šíři kardiologické problematiky, která je zajišťována atestovanými kardiology s bohatými zkušenostmi.
 
Mezi nosné programy patří ošetření akutních nemocných s infarktem myokardu non stop 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
 
K realizaci péče máme k dispozici ambulantní trakt, lůžkové oddělení a škálu neinvazivních i invazivních diagnostických a léčebných metod. Jsme jediným zařízením v kraji poskytujících tuto vysoce specializovanou péči v oboru . Spolupracujeme se všemi kardiocentry I řádu - zejména s Nemocnicí na Homolce kam odesíláme pacienty se specifickou problematikou.

KARDIOLOGICKÉ AMBULANCE

Vedoucí lékař: MUDr. Marek Hozman

Sestra: Mgr. Irena Loudová

Tel. č.: 354 225 399 / 354 225 382

Provoz ambulancí: Po-Pá 7:30 – 15:30 -> vyšetření probíhají dle ordinačních hodin jednotlivých pracovišť, vždy po předchozím objednání pacienta

Ambulance – poradny -> přízemí budova C

Pondělí 12.30 -15:30 Ambulance ICHS MUDr. Zohoor
Ambulance stimulační  
Úterý Ambulance srdečního selhání MUDr. Ziaei
Ambulance stimulační  
Středa Ambulance arytmologická MUDr. Hozman
Ambulance kardiologie  
Čtvrtek Ambulance chlopenních vad MUDr. Peroutka
Ambulance stimulační  
Pátek 9:00 - 12:00 Ambulance arytmologická - Fis MUDr. Hozman
Ambulance hypertenzní MUDr. Štroffeková
Ambulance kardiologie  
Ambulance stimulační  

* Ambulance stimulační MUDr. Ziaei, MUDr. Baranová

MUDr. Hozman, MUDr. Keprt

Elektrokardiografie – EKG -> přízemí budova C

Vyšetření povrchových elektrických potenciálů srdce. EKG se nejčastěji využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí a pocitů bušení srdce. Kromě toho může odhalit zvětšení jednotlivých srdečních oddílů. Záznam elektrické aktivity srdce ukáže:

  • Odchylky od pravidelného rytmu
  • Poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v srdečním svalu
  • Nedostatečnou výživu jednotlivých části srdce (ischemii)
  • Starší poškození srdečního svalu
  • Lokalizaci postižení a jeho rozsah
kardio

EKG, TK Holterové vyšetření -> přízemí budova C

Ambulantní sledování EKG po dobu 24 hodin až 7 dnů. Jedná se o vyšetřovací metodu, která umožňuje sledování srdeční aktivity kontinuálně po celou dobu monitorace. Jeho cílem je zjištění změn EKG křivky v době potíží. Vyšetření se provádí připojením 3-6 svodů pomocí lepících elektrod umístěných na vhodných místech na hrudníku. Tyto kabely jsou spojeny s nahrávacím zařízením. Obsah nahrávacího zařízení je pak podroben počítačové analýze, čímž je možno hodnotit nejen vývoj srdeční frekvence během celé doby monitorace, ale i sledovat EKG křivku při obtížích nemocného. Lékař má možnost monitorovat srdeční činnost pacienta v průběhu obvyklých aktivit během dne a tak zachytit patologie, které by se při běžném ambulantním EKG vyšetření neprojevily.

kardio

Ambulantní sledování krevního tlaku nejčastěji po dobu 24 hodin. Vyšetření slouží k ambulantnímu stanovení profilu krevního tlaku. Manžeta přístroje, která se upevní na ruku vyšetřovaného, je hadičkou spojena s malým přístrojem, který v předem stanovených intervalech manžetu nafukuje a registruje hodnoty krevního tlaku. Zpravidla se provádí 2 - 4 měření za hodinu v průběhu dne a 2 – 3 měření v nočních hodinách. Jsou tak získány informace o hodnotách krevního tlaku pacienta v průběhu běžného života, které lépe vypovídají o stupni závažnosti onemocnění než hodnoty měřené v ambulanci.

Centrum pro léčbu fibrilace síní

Vedoucí lékař: Vedoucí lékař: MUDr. Marek Hozman

(e-mail: arytmie@kkn.cz)

Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující srdeční arytmie. Jejím podkladem je chaoticky se šířící vzruch v srdečních síních, který je nepravidelně převáděn na srdeční komory. Důsledkem je nepravidelný srdeční rytmus (často nepříjemně vnímaný pacientem). Ve věku nad 20 let trpí touto arytmií asi 3% populace celosvětově, riziko rozvoje fibrilace síní roste s věkem a s přítomností dalších přidružených onemocnění.

Fibrilace síní je spojena s rizikem tzv. kardioembolizační příhody (vcestování krevní sraženiny ze srdce oběhem do určitého orgánu s následkem jeho nedokrvení a porušení funkce), nejčastěji ve formě cévní mozkové příhody. Charakter tohoto onemocnění je progresivní. Arytmie se nejprve objevuje ve formě záchvatů, které končí spontánně, postupem času se tyto záchvaty prodlužují a ke svému ukončení vyžadují lékařský zásah (zpravidla kardioverzi), v pozdní fázi se arytmie může stát tzv. permanentní a zcela nahradit základní (tzv. sinusový) srdeční rytmus.

Léčba fibrilace síní se opírá o prevenci cévní mozkové příhody (nejčastěji užíváním léků snižujících srážlivost krve) a o snížení četnosti záchvatů nepravidelné srdeční akce (léky s antiarytmickým účinkem, kardioverzí nebo katetrizační ablací). Část pacientů může vyžadovat pro pomalou srdeční akci implantaci trvalého kardiostimulátoru.

Z léků snižujících srážlivost krve je v současné době k dispozici několik různých preparátů. Z nich volíme ten nejvhodnější vzhledem ke zdravotnímu profilu daného pacienta (s přihlédnutím k aktuálním podmínkám úhrady).

Léky s antiarytmickým účinkem se liší svou účinností a profilem nežádoucích účinků. Zpravidla lze říci, že vyšší antiarytmická účinnost je vykoupena vyšším rizikem nežádoucích účinků a že se postupem času účinnost této terapie snižuje. Pokud i přes antiarytmickou terapii přetrvávají obtíže, zvažujeme jiné možnosti léčby.

Podstatnou roli v managementu fibrilace síní hraje katetrizační ablace. Jde o invazivní zákrok, jehož principem je ve většině případů pomocí radiofrekvenční energie (forma střídavého elektrického proudu, při kontaktu s tkání dochází k přeměně na tepelnou energii) katétrem uvnitř levé srdeční síně elektricky izolovat plicní žíly od zbytku srdce. Princip tohoto zákroku je založen na poznatku, že především ve svých časných stadiích fibrilace síní vzniká právě ve svalovině plicních žil a jejich izolací se zabrání šíření arytmie na zbytek levé síně a tedy na zbytek srdce. Vstup do cévního systému je zajištěn vpichy do cév v obou tříslech. Zákrok není vhodný pro každého pacienta. Nabízíme jej především pacientům v časné fázi onemocnění, kteří mají obtíže navzdory medikamentózní léčbě, nebo pacientům, u nichž arytmie vedla k výraznému postižení mechaniky srdeční akce. U pacientů s fibrilací síní v pokročilém stadiu je úspěšnost této léčby zpravidla nižší, proto je indikována méně často. Po úspěšném prvním zákroku existuje riziko recidiv arytmie asi ve 20-30% a nelze tedy výkon chápat jako úplné vyléčení onemocnění. U některých nemocných je nutné zákrok opakovat. Katetrizační ablace fibrilace síní je dle celosvětových dat spojená s asi 6% rizikem komplikací. Nejčastěji jde o hematomy (modřiny) v místě vpichu, poranění cév v tříslech, méně často se objevují závažné komplikace jako cévní mozková příhoda nebo krvácení do osrdečníkové dutiny vlivem poškození stěny srdce.

Kardioverze je zákrok, který slouží k rychlému ukončení záchvatu arytmie zpravidla u pacientů s výraznými obtížemi. Lze ji realizovat pomocí nitrožilně podaných léků (což je zpravidla méně účinné) nebo pomocí elektrického výboje (tzv. elektrická kardioverze). Elektrická kardioverze je prováděna za krátké hospitalizace. Pacienti přicházející k tomuto výkonu musí užívat dostatečně dlouhou dobu léky snižující krevní srážlivost nebo musí podstoupit jícnové echokardiografické vyšetření s cílem vyloučení přítomnosti krevní sraženiny v srdci. Nitrožilně jsou aplikovány léky navozující spánek a snižující vnímání bolesti (analgosedace). Analgosedace během tohoto výkonu je krátká a většinou dobře tolerována. Po zákroku je pacient obvykle 3 hodiny monitorován a následně při absenci komplikací propuštěn.

Cílem naší specializované ambulance je maximálně individualizovat léčebný program u daného pacienta a zajistit tak co možná nejvyšší míru úspěšnosti léčby a zároveň předcházet nebo časně diagnostikovat možné nežádoucí účinky terapie.

unknown

MUDr. Alexandr Schee

Primař oddělení
unknown

Miloslava Ondráčková

Staniční sestra

Standartní lůžkové oddělení

Na standardní lůžkovém oddělení, které vede MUDr. Marek Hozman, jsou přijímaní pacienti k plánovaným výkonů a taky jsou tady léčení nemocní s poruchami srdečního rytmu. Kardiologické oddělení zajišťuje komplexní léčebně preventivní péče o celé spektrum kardiovaskulárních onemocnění. Poskytovaná péče odpovídá ve všech parametrech současným medicínským poznatkům a respektuje požadavky maximální účinnosti, bezpečnosti a efektivity.

Pro kontinuální monitoraci pacienta se využívá telemetrie, která umožňuje pohyb pacienta po oddělení. Informace o srdeční aktivitě jsou nepřetržitě přenášené na sesterské pracoviště. Součástí kardiologického oddělení je i stacionář, kde tráví čas pacienty po méně náročných výkonech, kdy nemusí podstoupit hospitalizaci na lůžkovém oddělní.

Oddělení akutní kardiologie

Vedoucí lékař: MUDr. Mahdi Nafchi Ziaei

Staniční sestra: Michaela Chroustová

Tel. č.: 354 225 815

Od 1. 10. 2012 je součástí kardiologického oddělení šestilůžková koronární jednotka (KJ), prostorově začleněná do nově vybudovaného Pavilonu akutní medicíny. Výhodné je umístění koronární jednotky jak v těsném sousedství katetrizační laboratoře kardiologického oddělení, tak v blízkosti lůžek intenzivní péče ostatních medicínských oborů.

Koronární jednotka slouží k hospitalizaci nejvážněji nemocných pacientů, kterým se zde dostane nejintenzivnější péče včetně umělé plicní ventilace. Jejím vedoucím je MUDr. Mahdi Nafchi Ziaei. Kolektivem zkušených lékařů a sester je zajišťována komplexní intenzivní péče o kardiologické pacienty, především o pacienty s infarktem myokardu a ostatními akutními koronárními syndromy, s významnými arytmiemi nebo s projevy srdečního selhání. Provádíme zde i elektrické kardioverze síňových arytmií. Po zvládnutí akutního stavu jsou pacienti z KJ předáváni k další léčbě buď na kardiologické oddělení KKN nebo na jednotlivá interní oddělení. U pacientů vyžadujících kardiochirurgickou či super-specializovanou kardiologickou léčbu úzce spolupracujeme se špičkovými českými kardiocentry - Nemocnicí Na Homolce, Všeobecnou fakultní nemocnicí a IKEM.

ODDĚLENÍ FUNKČNÍ KARDIOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY

Vedoucí lékař: MUDr. Petr Syrovátka Ph.D.

Vedoucí sestra ambulance: Mgr. Irena Loudová

Tel. č.: 354 225 399 / 354 225 382

Elektrokardiografie – EKG -> přízemí budova C

Vyšetření povrchových elektrických potenciálů srdce. EKG se nejčastěji využívá k diagnostice bolestí na hrudi, dušnosti, závratí a pocitů bušení srdce. Kromě toho může odhalit zvětšení jednotlivých srdečních oddílů. Záznam elektrické aktivity srdce ukáže:

  • Odchylky od pravidelného rytmu
  • Poruchy tvorby nebo převodu vzruchu v srdečním svalu
  • Nedostatečnou výživu jednotlivých části srdce (ischemii)
  • Starší poškození srdečního svalu
  • Lokalizaci postižení a jeho rozsah

EKG, TK Holterové vyšetření -> přízemí budova C

Ambulantní sledování EKG po dobu 24 hodin až 7 dnů. Jedná se o vyšetřovací metodu, která umožňuje sledování srdeční aktivity kontinuálně po celou dobu monitorace. Jeho cílem je zjištění změn EKG křivky v době potíží. Vyšetření se provádí připojením 3-6 svodů pomocí lepících elektrod umístěných na vhodných místech na hrudníku. Tyto kabely jsou spojeny s nahrávacím zařízením. Obsah nahrávacího zařízení je pak podroben počítačové analýze, čímž je možno hodnotit nejen vývoj srdeční frekvence během celé doby monitorace, ale i sledovat EKG křivku při obtížích nemocného. Lékař má možnost monitorovat srdeční činnost pacienta v průběhu obvyklých aktivit během dne a tak zachytit patologie, které by se při běžném ambulantním EKG vyšetření neprojevily.


kardio
kardio

Ambulantní sledování krevního tlaku nejčastěji po dobu 24 hodin. Vyšetření slouží k ambulantnímu stanovení profilu krevního tlaku. Manžeta přístroje, která se upevní na ruku vyšetřovaného, je hadičkou spojena s malým přístrojem, který v předem stanovených intervalech manžetu nafukuje a registruje hodnoty krevního tlaku. Zpravidla se provádí 2 - 4 měření za hodinu v průběhu dne a 2 – 3 měření v nočních hodinách. Jsou tak získány informace o hodnotách krevního tlaku pacienta v průběhu běžného života, které lépe vypovídají o stupni závažnosti onemocnění než hodnoty měřené v ambulanci.

Ergometrická vyšetřovna -> přízemí budova C

Ergometrie – vyšetření EKG (TK, P) při fyzické zátěži

Cílem tohoto výkonu je získání objektivní informace o fyzické výkonnosti srdce (stupni funkčního omezení a odpovědi celého krevního oběhu na zátěž). Nejčastějším cílem je zjistit, zda při zátěži dochází k nedokrvení (ischemii) srdečního svalu.

Výsledek testu významně přispívá k rozhodnutí o provedení dalšího, zpravidla katetrizačního, vyšetření věnčitých tepen. Je také součástí vyšetřovacího postupu u některých poruch srdečního rytmu.

Vyšetření se provádí na bicyklovém ergometru, na kterém se šlape jako na kole. Začíná se od lehké zátěže, která se postupně zvyšuje, dokud ji pacient toleruje, případně je ukončena dříve, dle uvážení lékaře. Nejobvyklejším důvodem ukončení je únava dolních končetin nebo dušnost, případně u nemocných s anginou pectoris bolest na hrudi a změny na EKG.

kardio

Test na nakloněné rovině - HUTtest

V případě opakovaných ztrát vědomí může pomoci odhalit příčinu test na nakloněné rovině (head-up tilt test). Principem testu je polohování nemocného tak, aby byla co nejlépe simulována pozice delšího stání v klidném tichém prostředí. Současně je sledován vývoj krevního tlaku a srdeční frekvence. Ke zvýšení citlivosti testu se často používá během vyšetření aplikace léku pod jazyk vyšetřovaného.

kardio

Ultrazvuk srdce – Echo laboratoř -> 3. patro budova C

Transtorakální echokardiografie (TTE) je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Pomocí ní dokáže lékař posoudit nejen anatomii srdce, ale i jeho funkci. Při echokardiografii totiž lékař sleduje srdce při práci v reálném čase, může posoudit, jaký objem krve je srdcem vypuzován, změřit, jak rychle krev proudí jednotlivými úseky a zkontrolovat, jestli se dobře uzavírají a otevírají srdeční chlopně.

Toto vyšetření je zcela nebolestivé a nevystavuje pacienta žádnému riziku, přitom není technicky příliš náročné - patří proto k základní vyšetřovací metodě při podezření na onemocnění srdce v kardiologii.

Jícnová echokardiografie

Cílem tohoto zdravotního výkonu je podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce a velkých cév, kterého nelze dosáhnout z povrchu hrudníku. Vyšetření se provádí speciální ultrazvukovou sondou umístěnou na ohebném endoskopu (tenká hadice), který se zavádí do jícnu a horní části žaludku. Dýchací cesty přitom zůstávají zcela volné.

Vyšetření není bolestivé, ale může být nepříjemné díky vyvolání dávivého reflexu. Dávivý reflex je potlačen místním znecitlivěním kořene jazyka a hltanu pomocí gelu s lokálním anestetikem, kterým je potřena sonda. Vyšetření se standardně provádí v mělké analgosedaci pomocí nitrožilních léků. U osob se silným dávivým reflexem je možné provedení vyšetření v hlubší analgosedaci ve spolupráci s anesteziologem. Nitrožilní preparáty jsou během vyšetření aplikovány zdravotní sestrou do povrchové žíly na horní končetině jednorázovou umělohmotnou kanylou zavedenou pro tyto účely bezprostředně před vyšetřením.

Dobutamínová zátěžová echokardiografie (DBSE)

Cílem tohoto výkonu je podrobné ultrazvukové vyšetření srdce během zátěžového testu navozeném současným nitrožilním podáváním léku dobutaminu. Dobutamin je syntetický katecholamin, tedy látka podobná adrenalinu, která zesiluje, stažlivost srdečního svalu a současně zvyšuje tepovou frekvenci, tedy počet stahů srdce za minutu. Vyšetření odhalí množství životaschopné svaloviny levé komory, což je informace, nutná před některými zákroky, jako je koronární angioplastika (katetrizační roztažení zúžené cévy), srdeční bypass nebo náhrada srdeční chlopně.

Pokud zvyšujeme dávku dobutaminu, zesilujeme nejen stažlivost srdečního svalu, ale též významně zvyšujeme tepovou frekvenci. Tento kombinovaný účinek vede ke zvýšení spotřeby kyslíku srdeční svalovinou.

Pokud jsou věnčité tepny, které zásobují srdce kyslíkem zúženy nebo v některých úsecích uzavřeny, je oblast svaloviny zásobená takto postiženou cévou chudá na kyslík. Pokud nemá svalovina kyslík, nemůže se stahovat a tato změna je pozorovatelná při echokardiografickém vyšetření.

Takto nepřímo odhalíme postižení věnčitých cév, tak zvanou ischemii. Z výše uvedených informací vyplývají dva základní důvody k dobutaminové zátěžové echokardiografii. K odhalení srdeční rezervy a ischémie (nedokrvení) srdečního svalu - tedy aterosklerotického postižení věnčitých tepen. Tento test je využíván především u pacientů, kteří nejsou schopni fyzické zátěže nebo mají změněné klidové EKG, tedy nelze použít ergometrii. Nejdříve bude provedeno echokardiografické vyšetření za klidových podmínek. Při špatné vyšetřitelnosti, je nutné vyšetření provést za jícnového echokardiografického vyšetření. V další fázi se Vás lékař zeptá na současný zdravotní stav, aby vyloučil onemocnění a stavy, kdy se dobutaminová zátěžová echokardiografie nesmí provádět.

Oddělení arytmologie

Vedoucí lékař: MUDr. Alexandr Schee

Tel. č.: 354 225 153 – objednání pacientů (e-mail: arytmie@kkn.cz)

Implantační laboratoř

Dočasná kardiostimulace
Provádí se u pacientů, kteří mají akutní, život ohrožující, poruchu rytmu způsobující velmi pomalou srdeční akci, či dokonce přechodné zástavy. V případě vyřešení problému je dočasná stimulace horizontu dní odstraněna, v opačném případě přistupujeme k implantaci trvalého kardiostimulátoru.

Principem metody je zavedení stimulační elektrody do srdečních dutin přes žilní systém v lokální anestezii. Využívá se vnitřní hrdelní, podklíčková, či stehenní žíla. Elektroda se připojí k dočasnému kardiostimulátoru, který se nachází mimo tělo pacienta (nejčastěji je zavěšen na krku nebo připevněn k paži). Hrot elektrody je umístěn do srdeční dutiny, kde její pravidelnou stimulací zajišťuje správnou srdeční akci. Kardiostimulátor má velikost přibližně 15x8 cm, funkci zajišťují běžně dostupné baterie.

Implantace kardiostimulátoru
Implantace kardiostimulátoru (pacemakeru) je základní léčebný postup při stavech, kdy je srdeční frekvence příliš pomalá. To muže vést buď k nedostatečnému přečerpávání krve podle potřeb organizmu či hrozí srdeční zástavy s opakovanými ztrátami vědomí, či dokonce úmrtí.

Podle charakteru onemocnění se implantují přístroje s jednou či dvěma elektrodami. Kardiostimulátor se implantuje obvykle do levé či pravé podklíčkové oblasti. Jedna nebo dvě elektrody vedou přes podklíčkovou žílu do pravostranných srdečních oddílů, kde snímají srdeční akci a dle potřeby vydávají stimuly pro jeho akci.

Upozornění:
Jakékoliv silné magnetické nebo elektromagnetické pole může narušit funkci kardiostimulátoru. Z tohoto důvodu je nutno se vyhnout sváření elektrickým obloukem, není možno absolvovat vyšetření magnetickou rezonancí, elektroléčbu a podobně. Používání běžných domácích spotřebičů včetně mikrovlnné trouby nemá na funkci kardiostimulátoru vliv (kromě indukční varné desky- její používání není doporučováno). Podobně samo cestování letadlem. Mobilní telefon lze používat, doporučuje se nosit i používat jej na druhé straně než je implantovaný kardiostimulátor.

Implantace kardiovertru – defibrilátoru (ICD)
Kardioverter-defibrilátor (ICD) je přístroj, který se používá k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Je indikován v případech, kdy arytmii nelze potlačit léky nebo její zdroj odstranit. Nemocný je tak zajištěn pro případ opakování arytmie. Přístroj jejímu vzniku sice nezabrání, ale dovede ji automaticky zjistit a poskytnout okamžitou léčbu (kardioverze nebo defibrilace) přímo v srdci. Kardioverter-defibrilátor sleduje nepřetržitě elektrickou aktivitu srdce. Při pomalém srdečním rytmu funguje jako kardiostimulátor a udržuje pravidelnou srdeční akci o předem nastavené frekvenci. V případě vzniku rychlého, život ohrožujícího rytmu, zahájí během několika vteřin příslušnou léčbu. Existují 3 druhy takové elektrické léčby rychlých srdečních rytmů: rychlá stimulace srdce, výboj o nízké energii a výboj o vysoké energii.

V případě, že přístroj zachytí pomalejší komorovou tachykardii, začne vydávat krátké salvy elektrických podnětů o frekvenci rychlejší než sama arytmie. Tyto elektrické impulzy, které nemocný necítí, vedou v mnoha případech k přerušení komorové tachykardie. Pokud nedojde tímto způsobem k obnovení normálního srdečního rytmu, přístroj vydá elektrický výboj. Při rychlé komorové tachykardii nebo fibrilaci komor je výboj aplikován ihned po zjištění poruchy srdečního rytmu. Po přerušení arytmie sleduje ICD dále Vaši srdeční činnost.

Reimplantace kardiostimulátoru / defibrilátoru
Reimplantace je výměna původního kardiostimulátoru / defibrilátoru z důvodů vyčerpání zdroje (baterie) za nový. Jedná se o výkon, v lokální anestezii, kdy lékař vyjme původní kardiostimulátor / defibrilátor, zkontroluje stav elektrod a připojí nový. Zákrok se provádí v lokální anestezii.

kardio
kardio

Elektrofyziologická laboratoř

Provádíme zde elektrofyziologické vyšetření a konvenční ablace. Elektrofyziologické vyšetření je invazivní vyšetřovací metoda sloužící ke zpřesnění a diagnostice poruch srdečního rytmu. Provádí se zaváděním stimulačních elektrod cestou stehenní žíly (u složitějších výkonů jsou použity obě tříselné žíly) v lokální anestezií. Snažíme se vyvolat klinickou arytmii a rozpoznat její mechanizmus. Navazuje na ni radiofrekvenční ablace. Jedná se o výkon, který vede k odstranění arytmií pomocí radiofrekvenční energie. Vyšetření a ošetření arytmie katétrovou ablací provádíme za krátkého pobytu v nemocnici.

Existuje celá řada poruch rytmu, a proto u každého pacienta probíhá zákrok odlišně. Během samotného výkonu leží nemocný na pohyblivém vyšetřovacím stole v poloze na zádech. Celý zákrok se provádí v místním umrtvení, popř. v mírném utlumení. Principem vyšetření je snímání signálů z vnitřku srdce, kam jsou umístěny tzv. katetry. Katetry jsou dále schopny vydávat radiofrekvenční energii, která je ve formě tepelné energie schopna ošetřit oblast zodpovědnou za rozvoj arytmie a tím poruchu rytmu zneškodnit. Zavedené katetry lékař umístí do definovaných pozic v srdeční dutině za současné kontroly rentgenem nebo ultrazvukem zavedeným přímo do srdce. U složitějších vyšetření je pozice katetru kontrolována i pomocí trojrozměrných mapovacích systémů. Srdce je vyšetřeno následně několika způsoby. Jednak jsou proměřeny tzv. převodní intervaly elektrického vzruchu mezi jednotlivými částmi srdce. Srdce je totiž elektricky aktivní orgán a je řízeno systémem elektrických vzruchů. Proto lze za pomoci měření elektrických signálů srdce zkoumat a proto lze také pomocí elektrického dráždění srdeční tkáně vyvolat i arytmie. Pomocí elektrické stimulace je důkladněji ověřena funkce převodního systému srdce a často dochází i k vyvolání vyšetřované poruchy rytmu, která je dále přesně identifikována a dále konkrétně lokalizována. Kromě přímé elektrické stimulace tkáně je v některých případech využíváno k vyvolání arytmie i léků podávaných v infúzi zvyšujících dráždivost srdeční tkáně a zrychlujících srdeční tempo. Ablační výkon může být provázen tlakovým pocitem na hrudi, který se snažíme ovlivnit léky proti bolesti. Pro zhodnocení efektu ablace je nutné opět stimulačními manévry na konec výkonu prokázat nemožnost vyvolat klinickou arytmii. Délka celého výkonu je vzhledem k rozdílnosti arytmií různá.

kardio
kardio

Mezi poskytované výkony elektrofyziologické laboratoři patří:

  • Elektrofyziologické vyšetření
  • Programovaná stimulace komor
  • Ablace typického flutteru síní
  • Ablace AVNRT (Atrioventrikulární nodální reentry tachykardie)
  • Ablace přídatných drah
  • Neselektivní AV junkce
  • Ablace Fibrilaci síní

Oddělení intervenční kardiologie

Vedoucí lékař: MUDr. Marian Bystroň

Staniční sestra: Mgr. Janka Zemanová

Tel. č.: 354 225 153 – objednání pacientů

elektivní koronarografie (SKG) je angiografické zobrazení věnčitých (koronárních) tepen srdce - provádí se aplikací kontrastní látky do průsvitu cévy; tato je následně zobazena rentgenovým přístrojem a vyšetřující lékař jejich obraz vidí na monitorech. Cílem vyšetření je přesné posouzení přítomnosti, počtu i umístění zúžení (popřípadě i uzávěrů) těchto tepen.

Před plánovaným vyšetřením by měl být pacient vysprchován a měl by mít vyholena obě třísla, event. obě předloktí, dle pokynu sestry. Před plánovaným vyšetřením není nutné lačnit (příjem tekutin neomezujeme vůbec, menší množství pevné stravy je též možné). U rizikových skupin pacientů (nemocní s nedostatečnou funkcí ledvin, nemocní se závažnou alergickou anamnézou) je doplněna specifická příprava realizovaná většinou předcházející den za hospitalizace. Vlastní vyšetření muže být provedeno z různých přístupů. Výkon se provádí na našem pracovišti nejčastěji cestou vřetenní tepny z předloktí horní končetiny - nad zápěstím, méně často ze stehenní tepny - z třísla. Volba katetrizačního přístupu závisí na rozhodnutí vyšetřujícího lékaře po domluvě s pacientem. Po místním znecitlivění se v místě vpichu do kůže zavádí plastické pouzdro (tzv. „sheath“ - plastová trubička s chlopní, která zabraňuje krvácení) do tepny. Přes toto pouzdro se zavede vodící cévka (katetr) do ústí příslušné věnčité tepny ve vzestupné části srdečnice (aorty), nasondují se postupně obě koronární tepny a zobrazují se nástřikem kontrastní látky. Po zobrazení všech tepen a zjištění stavu celého řečiště z několika projekcí se ještě na sále stanovuje další postup. K posouzení charakteru a významnosti postižení koronární tepny používáme při potřebě v rámci koronarografie intra-koronární ultrazvuk (IVUS), či funkční posouzení významnosti stenózy (FFR).

Pokud to umožňuje stav pacienta a je prováděn jednoduchý zákrok na koronárních tepnách je pacient hospitalizován na našem stacionáři, a hospitalizace trvá cca 8 hodin, odpoledne odchází domů.

Cílem výkonu Perkutánní Koronární Intervence (zkratka PCI) je roztažení zúženého místa věnčité (koronární) tepny nebo zprůchodnění jejího uzávěru pomocí balónkového katétru - cévky, na jejímž konci je miniaturní roztažitelný balónek. V současnosti je výkon téměř vždy provázen implantací vnitřní kovové výztuže tepny (stentu), který je již výrobcem ve svinutém stavu připraven na balónku. Výkon navazuje na SKG.

Pracoviště Linka Pevná linka / fax
Koronární jednotka – sestra 5815 354 225 815
Koronární jednotka – lékař 5809 354 225 809
Lůžkové oddělení – sestra 5423 354 225 423
Lékařský pokoj I. 5424 354 225 424
Lékařský pokoj II. 5645 354 225 645
Intervenční sál – sestra 5153 354 225 153
Intervenční sál – lékař 5154 354 225 154
Intervenční sál - příjem pacientů 5152 354 225 152
Ambulance I. 5399 354 225 399
Ambulance II. 5382 354 225 382
ECHO laboratoř 5422 354 225 422
Stacionář 5999 354 225 999
Dokumentační pracovnice 5664 354 225 664

Kardiocentrum

  Linka Pevná linka / fax

MUDr. Alexandr Schee

primář kardiocentra

5440

354 225 440

722 900 431

MUDr. Petr Syrovátka PhD.

zástupce primáře

5440 354 225 440

Hana Zajacová

vrchní sestra kardiocentra

5150 354 225 150
Koronární jednotka

MUDr. Mahdi Nafchi Ziaei

vedoucí lékař koronární jednotky

5809 354225809

Michaela Chroustová

staniční sestra koronární jednotky

5815 354225815
Lůžkové oddělení

MUDr. Marek Hozman

vedoucí lékař lůžkového oddělení

5424 354 225 424

Miloslava Ondráčková

staniční sestra lůžkového oddělení

5423 354 225423
Intervenční kardiologie

MUDr. Marian Bystroň

vedoucí lékař intervenční kardiologie

5154 354 255 154

Mgr. Janka Zemanová

staniční sestra intervenční kardiologie

5153 354 225 153
Kardiologické ambulance

MUDr. Zdeněk Peroutka  

vedoucí lékař ambulancí

5399 354 225 399

Mgr. Irena Loudová

Vedoucí sestra ambulance

5399 354 225 399